Návsí -historie

Návsí -historie

   

 

 

 

 

Návsí je podhorská obec na východě ČR, jejíž původním názvem byl Starý Jablunkov. Patří mezi nejstarší osady Těšínského Slezska. Obec se rozkládá po obou březích řeky Olzy. Návsí mělo na Těšínsku stejný význam jako ,,dědina“ nebo ,,občina“. V r. 1435 získal Pavel Sikora od knížete Václava Adama jeden a půl lánu pole. Proto je tento rok považován za rok založení obce. Prý k poli dostal také grunt osvobozený od poplatků. Měl jej vlastnit ,,na věčné časy“ s tím , že bude on i jeho následovníci knížeti i jeho potomkům sloužit. Sikora se zavázal plnit povinnosti fojta. V roce 1606 dostal Sikora povolení pást svůj dobytek na knížecích polích a v lesích a užívat z nich bezplatně dřevo na opravu mlýna, který postavil u jeho gruntu. U mlýna také vybudoval pilu, kde musel řezat desky pro knížete. Mimo jiné založil Sikora salaš na Kozubové.

   Výhodná obchodní poloha pomohla rozvoji obce. Začali se zde usazovat řemeslníci. Špatný dopad však měla často procházející vojska a blízkost obranných šancí, hojné záplavy na řece Olze, které působily škody na majetku osadníků. Proto během 2. pol.17.st. téměř třetina odešla.

   První osadníci Návsí se zabývali zejména chovem dobytka. Podle urbáře z roku 1647 chovali 447 kusů dobytka.

   Funkci  fojta plnili Sikorové do 19.st. Historie rodu Sikorů  je velmi úzce spjatá se samotnou historií obce. Byli nazýváni ,,Pány Návsí“ a příjmení  Sikora je tady doposud nejtypičtější.

   V Návsí bylo nalezeno 11 historických mincí ( 9 římských a 2 byzantské), což dokazuje, že jablunkovský průsmyk sloužil jako kupecká cesta.

   Na území Návsí se nacházejí Zamčiska, která jsou pozůstatkem drobného středověkého opevnění, které lze časově zařadit do 14. století s možností přesahu do století následujícího.

   Když byl v r. 1781 vydán Toleranční patent, k evangelickému vyznání se přihlásilo 48 věřících. Ovšem samostatný sbor  v obci vznikl až 1.května 1792 ( do té doby věřící podléhali bystřické farnosti).  Radostnou událostí bylo pro farnost vysvěcení dřevěného kostelíčka r. 1791.O devětadvacet let později, tedy v r.1820, byla na jeho místo postavena zděná modlitebna.Roku 1825 opatřená varhany. V r.1849 pak byla dokončena stavba zděného kostela, prozatím však bez věže… Dnešní podobu dostal kostel až při rekonstrukci po r. 1890.

Smutnou událostí se však za 1. svět. Války stalo odebrání zvonů pro vojenské účely. Nové zvony ( 300kg a 490 kg) získala farnost až v r. 1990(vysvěcení kostelů). Pocházejí z dílny L. Dytrichové u Přerova. V 19. st. působil v Návsí od roku 1826 do roku 1874 vsetínský rodák, evangelický farář Jan Winkler – významný národní obrozenec. Je zde i pochován. Po něm byl farářem skoro třicet let polský kněz František Michejda, kterého v roce 1912 na faře navštívil Tomáš Garrigue Masaryk. Ke zděnému kostelu z roku 1820 přibyla v roce 1870 zděná škola a v roce 1841 byl založen evangelický hřbitov.

   Avšak ještě před vznikem kostela byla v obci založena evangelická škola. Dřevěná šk. budova z r. 1791 byla o šestnáct let později nahrazena zděnou stavbou, která dodnes stojí vedle kostela a nyní slouží k potřebám farnosti ( tábory, různé akce, ubytovna pro hosty atd.)

   Návsí se začalo rozvíjet zejména po r. 1871. Nepochybně k tomu přispělo vybudování vlakového nádraží. Tak se do Návsí začalo dopravovat zboží a materiál pro zdejší obchody a řemeslnické dílny. Odtud také bylo exportováno dřevo a výrobky místních řemeslníků.

   Centrum Návsí bylo původně mezi řekou Olzou a železniční tratí. Později vznikalo druhé centrum kolem cesty, po které bylo převáženo zboží do Jablunkova.Proto zde vznikaly i různé obchody, krčmy a kovárny a taky továrna na výrobu pil (Leglerova továrna, později Pilana).

   Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci 1. světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřili i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa.

Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

V roce 1925 byl položen základní kámen současné české školy. Stavba byla dokončena následujícího roku, řídícím učitelem byl František Pražák. Předtím se učilo v provizoriu, neboť v obci na počátku 20. let byla pouze šestitřídní polská škola. Školy byly ještě zřízeny v Jasení (česká a polská) a pod Stožkem (česká).

   V obci hrály důležitou roli Matice osvěty lidové a Sokol. Elektřina byla do Návsí zavedena v roce 1927. Prvně byla připojena česká škola a hostinec p. Mrózka, kde bylo v roce 1930 vybudováno kino Elektra.

Po polském záboru Těšínska v říjnu 1938 se Návsí stalo součástí Polska. Řada Čechů odešla, mnozí Češi byli pronásledováni polskými fašisty. Obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno a starostou byl jmenován dosavadní starosta A. Mrózek.

Dne 1. září 1939 vypukla 2. světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945.

   V minulosti působil v Návsí ochotnický divadelní soubor Vojan. Založen roku 1947, nesl jméno známého herce Eduarda Vojana. O pár let později spadal pod správu JZD a pak byl připojen k SRPŠ školy Návsí roku 1958.

Zároveň v tomto roce byla založena kronika i fotokronika souboru Vojan Pavlem Byrtusem. Kroniku psal Pavel Štefek st. a Pavel Štefek ml. ji ilustroval. Kroniky jsou uschovány u p.Věry Byrtusové. Několikrát Vojan postupil do okresní soutěže divadelních souborů ve Václavovicích. Soubor organizoval divadelní přehlídky ochotníku z Třince, z Václovovic, Nýdku, Písečné, Mostů a Něbor. Vojan navázal družbu se státním divadlem v Českém Těšíně. Každým rokem pořádal plesy s výzdobou pod různými názvy. Např.: Zima, Jabloňový květ, Western, Pod modrou oblohou, Na pouti, Z mořských hlubin atd. Karnevaly, vinobraní, hromadné výstupy na Stožek aj. a rovněž zájezdy po naší republice ochotníků se organizovaly mnohokrát.. V roce 1971 postavili ochotníci souboru Vojan svépomocí klubovnu v hodnotě 300 000Kč a  v roce 1973 prodejní stánek v Dolní Lomné v areálu Národopisných slavností „Slezských dnů“. Roku 1991 postavili pomník u školy pod Stožkem dvěma ředitelům Otakaru Cochlarovi a Jindřichu Škodovi, kteří byli popraveni za odboj za 2. světové války.

Roku 1990 se spojil divadelní soubor Vojan s Maticí Slezskou v Návsí.

Jelikož byl Vojan divadelní soubor, zde máme jména několika her:

1.Noc na Karlštejně                

  2.Lakomec 

3.Revizor 

  4.Matka 

5.Figarova svatba

  6.Palackého třída

8.Radůz a Mahulena

  9.Právo první noci

10.Kouzelná lampa Aladinova

 11.Otec

12.Husaři

 13.Hrátky s čertem a mnoho jiných

 (fotky-Vojan)

 

 

 

Návsí- součastnostObec Návsí Obecní úřad Návsí

 

Obnovu Návsí po válce řídil národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.

   Od prvních komunálních voleb dne 26. 2. 1994 spravuje Obec Návsí 15-ti členné zastupitelstvo. 

   Hned u nádraží začíná naučná trasa ,,Halamova stezka´´, která turisty provede kolem zajímavých lokalit Slezských Beskyd. Její délka činí asi pětadvacet kilometrů. Tvoří ji12 stanovišť, u kterých jsou odpočívadla s přístřešky.Zájemce čeká také bližší seznámení s chráněnou přírodní lokalitou Rohovec (zvláštní biotopy mravenců)a zastávka u hvězdárně v části Kostkov. Rybáři mohou využít místní vodní nádrž k rybolovu.Samozřejmě až po obdržení příslušného povolení. Najdou zde klid bez koupajících se rekreantů.Pro sportovní nadšence tady bylo vybudováno hřiště z kvalitního tartanu. Pro veřejnost je však doba vyhrazena od měsíce května po září. Můžete si zde zahrát tenis, volejbal, basketbal atd. Ale je zde taky atletická dráha a doskočiště. Toto hřiště využívá ZŠ Návsí a SK Návsí.

   SK Návsí bylo dne 10.dubna 2003 oficiálně registrován na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Děti a mládež zde mohou navštěvovat různé kroužky . Např.:volejbal, floorball, aerobik nohejbal, ping-pong…Předseda klubu je Karel Sikora. SK Návsí pořádá různá sportovní klání, plesy.A Náveské olympijské hry ve kterých soutěží v netradičních disciplínách dospělí.

   Hvězdárnu, o níž byla řeč výše, začali v roce 1993 stavět místní mladí nadšenci David Vodecký a Marek Krenželok téměř na vlastní náklady. Většinu prací, včetně vystavění kopule, vykonali sami. Poprvé, pro veřejnost, byla otevřena v roce 1994. Slavnostního zahájení se zúčastnili významní astronomové z Čech i Slovenska.

 

 

 

 

FOTKY                             SK Návsí